95%  
Ziju-inlajny.cz
Jak zabít dobrou stezku
Byl   hezký   červencový   podvečer,   prostě   ideální   chvíle   na   brusle.   Již   delší   dobu   jsem   uvažoval,   že   navštívím   stezku vedoucí   z   Rokycan   do   Ejpovic   a   teď   se   zdálo,   že   přišla   ta   pravá   chvíle.   Protrpěl   jsem   si   plzeňský   pozdně   odpolední provoz,   donutil   se   držet   rychlost   na   uzdě   na   čtyřproudové   výpadovce   směr   Praha   a   po   asi   deseti   minutách   jsem   sjížděl   na   Rokycany.   Po   chvilce   jsem   i   našel   místo,   kde   zaparkovat,   lépe   to   nešlo,   stál   jsem   v   podstatě   na   začátku stezky. Nazout brusle a hurá na to...
Na první pohled vypadá stezka z Rokycan do Ejpovic lákavě
Jenže   to   "hurá"   mi   vydrželo   asi   prvních   500   metrů   a   pak   to   přišlo,   větvičky   z   topolů   a   bílé   cosi,   co   vypadalo   jako   vata (květy   topolů).   Když   jsem   si   protrpěl   asi   200   metrů,   zdálo   se,   že   mám   to   nejhorší   za   sebou   a   stezku   vezmu   na   milost, jenže   ouvej.   Kamínky   na   cestě   v   podstatě   znemožňovaly   postát   na   jedné   brusli   a   i   když   jsem   zrovna   o   nějaký nezakopnul,   bruslení   mi   moc   nešlo,   protože   brzo   přišel   nějaký   další.   Když   jsem   se   tedy   probil   až   k   dálničnímu viaduktu,   pod   nímž   měla   cyklostezka   pokračovat,   končil   asfaltový   povrch   a   začínala   šotolina.   V   tu   chvíli   jsem   si uvědomil,   jak   je   těžké   na   bruslích   do   něčeho   kopnout,   ale   co,   stejně   by   to   nepomohlo.   Dojel   jsem   zpět   k   autu,   sundal brusle a vydal jsem se na okruh do Božkova.
To stezka u Nesytu vypadá na první pohled lákavě taky, na druhý už je to horší...
Chtěl   bych   tady   mluvit   o   tom,   co   každý   bruslař   nepochybně   ví   a   sice:   "Jak   málo   stačí   k   tomu   zabít   dobrou   stezku!" Většinou   za   to   mohou   projektanti,   nebo   údržba.   Na   začátku   totiž   bohužel   nestojí   otázka   těch   odpovědných,   kteří   by   se měli   ptát:   "Co   bychom   vlastně   chtěli?"   Chceme   stezku   pro   volný   čas,   nebo   jenom   spojnici   dvou   bodů,   kterou   budou využívat   cyklisté   a   občas   chodci?   V   kopcovitém   terénu   půjde   patrně   jen   o   spojnici,   ale   v   rovině,   tím   spíše   v   sousedství většího   města   by   někdo   měl   počítat   i   s   bruslaři.   Mnoho   čtenářů   se   teď   jistě   zarazí   a   řekne   si,   že   už   tak   mnohdy předražené   cyklostezky   by   snad   neměly   být   ještě   dražší,   co   že   to   budu   propána   chtít   -   širší   stezky?   dražší   asfalt?   Ale vůbec ne, stačí málo, někdy jen trochu přemýšlet.
Cyklostezka Bečva mezi Velkými Karlovicemi a Vsetínem je nepochybně velkolepý projekt, který asi stál nemálo peněz - jestli už na asi půl kilometru v Novém Hrozenkově peníze nevybyly...???
Existuje   celá   řada   stavebních   úprav,   bez   kterých   bychom   se   obešli,   stejně   jako   drobností,   které   by   bylo   naopak   dobré přidat.   Každý   z   nás   by   si   na   nějaký   příklad   vzpomenul:   dlažba   tvořící   "špunty"   u   vjezdu   na   silnici,   "špunty"   vytvořené barvou,   část   stezky   nepochopitelně   udělaná   dlažbou,   dlažba,   která   tvoří   žlábky,   pár   metrů   chybějícího   asfaltového povrchu,   mohl   bych   pokračovat   ještě   dlouho.   Víme   všichni,   jak   těžké   je   dostat   dnes   děti   k   nějakému   sportu,   stejně   tak všichni   dnes   a   denně   vidíme   zástupy   lidí   v   supermarketech,   kteří   zde   programově   tráví   svůj   čas.   Můžeme   žehrat   na   to,   že není   dostatek   příležitostí,   výchova   ve   školách   děti   nevede   ke   sportu,   a   co   já   vím   co   ještě.   Jako   lék   pak   budeme   rozbíhat drahé   programy,   které   za   využití   milionů   z   veřejných   zdrojů   budou   chtít   dostat   lidi   ke   sportu   a   zdravému   životnímu   stylu. Přitom   stačí   mnohdy   jen   správně   využít   to,   co   už   máme.   Cyklostezka   mnohdy   už   stojí   a   k   jejímu   většímu   využití   by stačilo   ji   několikrát   do   roka   zamést   -   po   zimě   a   v   polovině   letní   sezóny.   Pokud   se   má   cyklostezka   stavět,   měl   by   někdo myslet   i   na   detail   a   pruhy   stezky   oddělit   jen   čárou   (pokud   se   tedy   vůbec   mají   oddělovat)   a   ne   barvou,   která   tvoří "špunty".   Když   už   je   nutné   udělat   část   stezky   dlažbou,   tak   dláždit   tento   úsek   tak,   aby   nevznikaly   dlouhé   souvislé   žlábky, do   kterých   kolečko   zapadne   a   brusle   se   zadrhne.   Samotnou   kapitolou   jsou   pak   dlouhé   projekty   cyklostezek   s   velkoryse pojatým   mobiliářem   a   propagací,   kde   se   potom   šetří   na   pár   stovkách   metrů   povrchu,   který   je   pro   bruslaře   nesjízdný   a celý projekt pro milovníky osmi koleček znehodnocuje.
Žlábky jako řemen na cyklostezce Bečva. Na ty se nezapomíná...
Zkrátka   a   dobře,   nevím,   kolik   bruslařů   přitáhne   stezka   z   Rokycan   pod   dálniční   viadukt   u   obce   Ejpovice,   ale   troufnu   si říct,   že   mnoho   jich   nebude.   Navzdory   tomu,   že   u   stezky   se   dá   pěkně   zaparkovat,   stezka   má   dobrý   povrch   a   vede zajímavou   krajinou   nedaleko   okresního   města,   kde   se   jistě   bruslaři   najdou.   Stavba,   která   jistě   stála   miliony,   tak   nemůže naplno využít svůj potenciál, protože nikdo nevydá pár stovek na to, aby se tady dvakrát do roka projel zametací vůz.
Ale   jsou   i   počiny   naprosto   skvělé,   třeba   červený   povrch   na   části   stezky   Frýdek-Místek - Ostrava. Tady v podstatě tření neexistuje.
Snad   nás   budou   podobné   nepříjemnosti   potkávat   letos   zase   o   něco   méně   často,   než   tomu   bylo   v   loňském   roce.   Venku je   dnes   sice   něco   kolem   nuly,   na   víkend   hlásí   ledovku,   ale   já   už   cítím   příchod   jara   a   první   trochu   jarní   den   hodlám náležitě   využít.   I   v   sezóně   2016   tady   s   Vámi   bude   web   ziju-inlajny.cz   a   budeme   rádi,   pokud   u   nás   najdete   tip   na zajímavou trasu nebo hezký cestopis - my se budeme snažit, aby jich bylo co nejvíce. Za redakci webu ziju-inlajny.cz Jirka
  © Ziju-inlajny.cz 2016